Nezaměstnanost, daně a odvody do státního rozpočtu

Boj proti nezaměstnanosti najdete v programu snad všech politických stran. Nicméně, po zvolení se žádné straně nezaměstnanost snížit nedaří. Granty a různé podporné programy vedou často jen ke krátkodobému zlepšení. Po ukončení podpory se vše vrací do starých kolejí. Finanční podpora pracovního místa má ještě jednu nevýhodu. Ty peníze musíte někomu sebrat, tedy musíte od někoho vybrat daně. Abyste podpořili finančně jedno pracovní místo, musíte někoho jiného znevýhodnit.

Pro zaměstnance je naprosto klíčová mzda, za kterou bude pracovat. A myslím tím čistou mzdu. Čím bude větší, tím spíš bude do té práce chodit. A pokud bude slušná, bude tam možná chodit i rád. Mzda je klíčová i pro zaměstnavatele. Čím bude nižší, tím spíš uchazeče zaměstná. Zaměstnavatele ale zajímají celkové náklady, které musí za zaměstnance zaplatit.

Pokud budeme uvažovat hrubou mzdu 20 000,-. (Průměrná hrubá mzda v ČR je asi 23 500 Kč za měsíc.) Tak zaměstnanec dostane necelých 16 000,-. To není moc. Ale zaměstnavatel zaplatí částku téměř 27 000, -. Můžete si to spočítat. Celých 40 procent mzdy a tedy i vaší vynaložené práce spotřebuje státní aparát. Stát ve skutečnosti spotřebuje ještě víc. Máme DPH a jiné vymoženosti.

Všechno jsou to jednoduché úvahy. Když zamětnavatel sníží své náklady, znamená to ve výsledku snížení platu zaměstnance. A to se zaměstnancům pochopitelně nelíbí. Pokud si zaměstnanci vydupou vyšší plat, nelíbí se to zase zaměstnavatelům. Komu by se líbil nižší zisk. Existuje ovšem jedna možnost, jak zvýšit plat zaměstnanci a přitom zvýšit zisk zaměstnavatele. Musíte snížit těch 40 procent , které si bere stát.

Myslím si, že výbornou podporou pracovních míst je snížení daní a odvodů ze mzdy. Aještě, že v současné době boj o výši platu nemusí probíhat mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Obě skupiny by se měly spojit proti  státu. Děkuji Vám, že jste si přečetli tento příspěvek.