Dětem brát, důchodcům dát.

Takhle upravené heslo by mohlo dobře vyjádřit úmysly bojovníka za naše důchody (hlavně za ty 13.).

Státní dluh je již pěkná suma, skoro 124 000 Kč ( http://www.verejnydluh.cz/ ) pro každého Čecha včetně dětí. Kdybychom to měli zaplatit, asi by se spousta z nás pěkně zapotila. Půl milionu pro čtyřčlennou rodinu. Rodiče s průměrným platem by museli pracovat zadarmo celý rok, aby to zaplatili.

Ve skutečnosti je to ještě trochu horší. Já nevěřím tomu, že se tenhle dluh nikdy nesplatí. Lidé co nám půjčují určitě vědí, kam své peníze investují. Takže kdo to zaplatí? Nebo spíš kdo ponese následky? Dnešní důchodce (ve vší úctě ke stáří) již pravděpodobně ne. lidé mezi 40-60 lety, možná. Ale dnešní děti si to pěkně vyžerou.

Tohle je ta správná solidarita, házet své problémy na svoje děti. Je férové se dohadovat jestli má být rovné nebo progresivní zdanění, zda jsou správné či špatné poplatky. Je to férové, protože většinu následků ponesou lidé, kteří si vybírají svoji reprezentaci ve volbách a mohou to nepřímo ovlivnit.

Jenže je hnusné, ža zadlužujeme své děti, které nemají šanci se bránit, nemůžou se podílet na rozhodování. Až jim bude osmnáct, tak jim řekneme, pěkně jsme vás zadlužili a bude vám trvat 20 let, než se z toho vyhrabete. Tak hurá do toho.

Rodiče se většinou chovají opačně a pro své děti se snaží udělat co nejvíc a zajistit jim co nejlepší výchozí pozici. Otáčí korunu, aby ji nakonec vložili na spořící účet svého potomka. Jenže to nestačí, státní peníze jsou taky naše peníze. Dostáváme za ně služby, které bychom jinak museli platit ze svého, nebo by jsme je vůbec neměli. Měli bychom se víc zajímat o to, co se se státními našima penězi děje a hlavně bychom neměli jen přihlížet tomu, jak nezodpovědní politici připravují pro naše děti pozlacenou dluhovou klec.